Want create site? Find Free WordPress Themes and plugins.

Co je imunita?

Imunitní systém zprosředkovává ochranu před škodlivými mikroorganismy a odstraňuje i vlastní poškozené buňky.  To, že dokáže být ovládán vědomím, je něco, co prokázalo už mnoho vědců a studií. V praxi to znamená, že vaše myšlenky, přesvědčení, přístup k věci a nálada, dokáží výrazně ovlivnit vaše tělo i po fyzické stránce.

Naše duševní rozpoložení dokáže ovlivnit i celkový průběh imunitních reakcí. Dokonce víme o možnosti ovlivnění imunopatologických reakcí na základě placeba a odborníci se právě tuto zkušenost snaží využít při tvorbě nových způsobů terapie.

Mezi obrannými mechanismy a nervovou soustavou existuje funkční vztah a je prokázáno, že průběh imunitních reakcí je více či méně negativně ovlivněn duševním rozpoložením (např. chronickým stresem, depresí). Mnohé studie ukazují, že například na očkování proti infekčním chorobám hůře působí na osoby trpící chronickou depresí. I váleční lékaři vypozorovali, že se zranění rychleji zotavovali na straně vítězícího vojska válečného konfliktu. Vysvětlení těchto jevů není složité. Vlivem uvolňovaných stresových hormonů (kortikosteroidů) při chronickém stresu, se snižuje imunitní odověď, z důvodu silných imunosupresivních účinků kortikosteroidů.

Imunitní mechanismy jsou velmi důležité, protože nás dokážou ochránit v případě že se o nás pokouší byť jen obyčejné nachlazení. Když na nás „něco leze“, mění se naše chování – jsme ospalí, utlumení, nemáme chuť k jídlu, chceme být sami. Tyto symptomy jsou způsobovány prozánětlivými cytokiny, což jsou proteinové hormony imunitního systému, které jsou zásadně důležité pro rozvoj účinné imunitní odpovědi proti infekci a zároveň působí i na nervové buňky.

Abychom vás přesvědčili o blízkém vztahu mezi nervovým a imunitním systémem, ještě zmíníme fakt, že slezina i lymfatické uzliny jsou bohatě inervované a pravděpodobně všechny bílé krvinky (které jsou odpovědné za imunitní reakci) jsou v dosahu periferních nervů. Bílé krvinky a neurony sdílejí překvapivě mnoho povrchových receptorů. To dokazují vědecké pokusy, kdy laboratorní myši s těžkou imunodeficiencí a chybějícími T-lymfocyty (typ bílých krvinek), mají silné poruchy mozku a paměti, které se obnoví po dodání náhradních funkčích T-lymfocytů.

Protizánětlivý reflex

Ukazuje se, že určitý význam má tzv. protizánětlivý reflex zprostředkovaný bloudivým nervem (nervus vagus). Podobně jako buňky imunitního systému, tak i vlákna tohoto periferního nervu nesou receptory rozeznávající některé bakteriální produkty, cytokiny a další signály nebezpečí (například poškozené buňky). Tyto signály z periférie vyvolávají odpověď v mozku, kde další signály vyvolají ve slezině a dalších lymfatických orgánech utlumení produkce silně prozánětlivého cytokinu TNF-α. (Prozánětlivé cytokiny pravděpodobně přispívají ke vzniku těžké deprese a bipolární poruchy.)

V experimentech u zvířat vedlo přerušení bloudivého nervu k výrazně silnějšímu septickému šoku a úmrtnosti na něj. Ukazuje se, že nervový systém, citlivě deteguje signály nebezpečí a zásadním způsobem se podílí na regulaci imunitních odpovědí , podobně jako regulační mechanismy imunitního systému. Dalo by se tedy říci, že periferní nervový systém je důležitou součástí vrozeného imunitního systému.

Imunopatologické reakce můžeme ovlivnit placebem

Placebové ovlivnění imunopatologických reakcí, alergických a autoimunních chorob je velice zajímavá problematika. Tlumivé regulační imunitní mechanismy je totiž schopné aktivovat i samotné očekávání léčebného účinku a úspěchu.

Placebové mechanismy založené na ošálení regulačních mechanismů vyvolaných očekáváním účinku se uplatňují i při některých klinických imunoterapeutických postupech (např. u homeopatie).

Přibývá také klinických studií ukazujících, za vznikem mnoha neurologických a psychiatrických nemocí může přispívat i imunitní systém. Protože tato onemocnění jsou do značné míry autoimunitní povahy. U neurodegenerativních onemocnění jako Alzheimerova demence či Parkinsonova choroba pak pravděpodobně hrají roli iniciační zánětlivé procesy a následně porucha správné funkce mozkových buněk, které pak zřejmě nedostatečně likvidují patologické proteinové sloučeniny a jsou pravděpodobně hlavní příčinou těchto neurologických chorob. Autoimunitní mechanismy se mohou podílet i na vzniku těžkých psychóz a schizofrenie. V některých případech mohou neurologická poškození vznikat dokonce i v důsledku infekčních onemocnění.

Souvislost mezi imunitním a centrálním nervovým systémem může znamenat budoucnost pro nové způsoby léčby.

Zdroj: https://vtm.zive.cz

Did you find apk for android? You can find new Free Android Games and apps.